Září 2017

Odvrácené strany mlčení

4. září 2017 v 11:14 | Deine |  Naše myšlenky
Učí nás poslouchat a mlčet. Sedět a mlčet, stát a mlčet, nevyrušovat a mlčet, mlčet, mlčet, mlčet...

Najdeme tisíce a miliony situací a případů, kdy by člověk měl mlčet... ve škole, na pohřbu, v kině, v divadle... Většinou za tím stojí snaha o projevení slušnosti a úcty. Někdy je mlčení projevem loajality k člověku, který sdělí tajemství, projev pasivní agresivity vůči někomu s kým si nemáme co říct a nebo jen moudrá volba ustoupení z konfliktu, který nemá cenu.

Umění mlčet, ten hlučný akt, který nás učí od dětství je často zaměňován na strach z reakce druhého, kdy z pouhého mlčení se stává lež. Strach z nás často dělá němé zbabělce, kteří se raději schovají v davu než aby ukázali světu svůj hlas. Nekřičet v davech se považuje za obyčejnou občanskou slušnost a často to vede k tomu, že když se děje něco doopravdy alarmujícího není jediného člověka, který by měl odvahu zasáhnout a říct ne.

Lidé jsou komplexní bytosti a mlčení ne vždy musí znamenat souhlas, nebo projev ignorace, někdy je to pouhá pojistka, která nás dělí od naprosté konfrontace našich myšlenek s realitou, která někdy může být tak krutá, že každé slovo je jako dýka do hrudi. Vyjádřit mračna myšlenek a názorů, které se hromadí dny, týdny i měsíce občas mohou vyplnynout na povrch jako krutá a chladná slova. Tak by se asi dala popsat slova afektu. Místo mlčení, nebo projevení neutrálních slov si mozek vybere ta nejkrutější, znásobí je a vyplivne je jako jed. A často si sám člověk později vyčítá, proč radši nemlčel.

Naopak při jednání s krutými vládci v podobě králů, učitelů, nebo nadřízených je mlčení občas zbraň na kterou právě oni spoléhají. Nakazí vás myšlenkou ohrožení a nechají vás v domnění, že mlčení je tím jediným východiskem. Jak snadné je využít lidské psychiky a naučené poslušnosti následovat silnější jedince ve chvíli ohrožení. Mlčet a následovat je věc, která nás již tolikrát doběhla v historii i v součastnosti.

A přesto umění mlčet zůstává dál a nedá se s jistotou říci, zda se jedna o umění šlechetného původu, nebo je jen zbabělou stránkou každého z nás. Kontext je to co většinou tuto otázku zodpoví, ale tím se to právě stává tak zrádné. Je spousta tenkých linií a hranic, které často ani my nepoznáme a jednáme zbaběle za štítem slušného chování.

Na závěr umění mlčet zůstává jednou z nejsilnějších a nejhlučnějších zbraní lidské bytosti - ruku v ruce s uměním promluvit.

Související obrázek