Ticho v našem stínu.

3. února 2016 v 0:32 | Deine |  Naše myšlenky
"Silence is the most powerful scream." - Anonymous

Shh. Slyšíte? Ne? Nic víc než jen ticho. Ať už se jedná o ticho ve vaší mysli, nebo ohlušující prázdno, které je na opuštěné ulici, jedno je jisté - ticho je zákeřným přítelem. Většinu času si to ani neuvědomíme - jsme pohlceni do vlastních starostí, oblak fantazií a mlhavých vzpomínek, které se nám promítají před očima když usínáme, nebo kráčíme zlověstnou nocí. Naše mysl je hlučné místo, které nám téměř nikdy nedá pokoj, stále nám něco chce přípomínat, něco ukazovat, utíkat.

Díky této dopravní špičce myšlenek, které nás neustále pronásledují, jsme se naučili ignorovat ticho a ironicky i zvuky, které ticho doprovází. Stačí se jen zastavit uprostřed nehostinné noci zející prázdnotou, kdy máme pocit, že jsme jediní, kdo je snad vzhůru a kráčí temnou ulicí. Nebo se snad jen ostatní schovávají ve stínech? Zastavit uprostřed ničeho a jen na chvilinku přestat přemýšlet - slyšíte to? Ty nepatrné vzduchy, často skryty pod roužkou ruchu a hlasů. Je to poryv větru, který nás vítá svými výřivými a syčivými zvuky a větve stromů, které díky němu do sebe naráží. Někdy je tichem slabý zvuk proudící elektřiny, nebo dýchání spotřebičů, které nám dávají najevo, že i když si jich nevšímáme, pracují.

Někdy je ticho přítelem, který nás uklidní a odvede od všeho chaosu a každodenních starostí. Nabídne nám hřejivou náruč míru a pozastavení se před realitou, které není nikdy úniku. A jindy ticho může být naším největším nepřítelem. Nemesis, která násilně připomíná právě ty myšlenky od kterých pomocí hluku utíkáme, ukazuje nás nahými, v přímém světle před tím nejkrutejším a nejméně milosrdným soudcem - námi. Někdy právě ticho je tím nepřítelem, kterého vyháníme diamantovými meči v podobě hudby a hlasů, jen abychom nemuseli poslouchat soudy toho němého zrádce.

Říká se, že slova mají moc a umí být nebezpečnou zbraní. Stejně je na tom ticho. Nikdy nevíte co přinese. Často nám ticho pomůže odhalit jedovatého hada, který se dosud tak dobře skrýval, jindy tajemství, která nikdy neměla být slyšena. Říká se, že není lepší kombinace lidí než těch, kteří mohou spolu sedět v tichu bez potřeby ho narušit. Ticho mezi dvěma lidmi však může být stejně mírumilovné a láskyplné, jako agresivní a plné nevyřčené bolesti.

Každá mince má dvě strany. Slova mohou zachránit i zabít, stejně jako ticho může léčit i zraňovat. Nejspíš je to výsadou lidské duše, že obě strany komunikace jsou vždy nabitou zbraní, která může útočit všemi směry, nebo naopak - vůbec.

Shh. Slyšíte to? Je to ten tichý hlas ve vaší hlavě, který tohle právě čte. A ten, vás v obklopení naprostého a ohlušujícího ticha, může pohladit stejně jako zničit.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kdyby sis mohl/a vzít na půstý ostrov jednu vlastnost?

Odvahu 19.1% (72)
Zručnost 33.2% (125)
Logiku 13.8% (52)
Lásku 19.7% (74)
Víru 14.1% (53)

Komentáře

1 H A. H A. | E-mail | Web | 3. února 2016 v 10:13 | Reagovat

Velice krásné zamyšlení o tichu . Ktásně se to čte a též mě přinutilo se zamyslet .

2 anonym anonym | 7. února 2016 v 21:08 | Reagovat

Krásne napísané :)

3 Šíryen Šíryen | E-mail | Web | 10. února 2016 v 14:58 | Reagovat

Naše mysl je hlučné místo- krásně vyjádřeno.
Napadá mne... že Ticho je tím nelepším zrcadlem duše.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama