Duben 2015

Trypofóbie

28. dubna 2015 v 12:07 | Deine |  Zdraví & Věda
Fóbie nejsou nic nového. Jedná se o iracionální strach z různých objektů, zvířat, nebo lokací. Nejznámější je v českém slovníku klaustrofobie (strach z uzavřených prostor), arachnofobie (strach z pavouků) a popř. akrofóbie (strach z výšek). S pojmem Trypophobia jsem se posledních pár let setkávala převážně na anglických stránkách a pronásledovala mě tak dlouho až jsem se rozhodla o ní napsat článek.

Trypofóbie - iracionální strach z objektů s nepravidelnými formami děr a prohlubin, například úlů a jiných často organických objektů s trhlinami a těmito 'dírkami'. Tato fóbie není uznána jako oficiální, přesto spousta lidí přiznává, že je jim z pohledu či potencionálního dotyku zle, nebo minimálně nepříjemně.

Mě osobně to zaujalo, protože na to taky určitým způsobem reaguji, ne nijak extrémně, ale prostě pohled na některé fotky, nebo věci mi není dvakrát příjemný. Je to spíš takové.. extrémně divné, tudíž pro můj mozek nepříjemné. Jako by něco bylo špatně. Člověk to moc nemůže vysvětlit, stejně jako nedokážu vysvětlit proč mě nedělají dobře prostory s potrubím a stoupačkama a podobně. Stejně mám od mala hrozně nepříjemný pocit z klíčků u brambor, přestože se samozřejmě s nimi setkávám a setkávat budu, přijdou mi velice odpudivé :D.

Nyní dám příkladou fotku vyvolávající trypofóbii a pak pár dalších v CČ, abych neodehnala všechny návštěvníky. (začnu s něčím příjemnějším, protože ani mě není dvakrát hej při vyhledávání těchto fotek, na googlu je hodně odporných příkladů)



Salar de Uyuni - největší přirozené zrcadlo

26. dubna 2015 v 12:02 | Deine |  Příroda
Vítej zbloudilá duše! Za celé ty roky jsem se stále nenaučila jak v článcích zdravit. Ale někdy mi prostě přijde sprosté nepozdravit, ne? Hm. Článků je tu méně hned z několika důvodů, největší - jedna etapa studia se pekelně blíží ke konci, ale tak nějak úspěšně prokrastinuju na všechno včetně tohoto blogu.

Salar de Uyuni je největší solná pláň v Bolívii v Jižní Americe. Co je na tomto místě speciální? Jedná se o oblíbenou turistickou atrakci hlavně protože při slunečním svitu solná pláň odráží jakoukoli přírodní scénárii, která je v dohledu a tím se stává největším přirozeným zrcadlem světa. Pláň o rozloze 10 582 km2 je pozůstatkem vyschlého prehistorického jezera. Na první pohled zasněžené místo soli je velkým zdrojem těžby do našich solniček, až 25 tisíc tun ročně.

K zrcadlení dochází zhruba jednou ročně při záplávách, kdy se z pláně stává mělké jezero, které při dobrém slunečním svitu nabízí neskutečný pohled.







Můžete se smát, nebo brečet.

13. dubna 2015 v 22:26 | Deine |  Naše myšlenky
Život je skvělý a tragický, lidé jsou lehkomyslní a ustaraní! Nikdy nenajdete ten perfektní kompromis, vždy budete tím vším dobrým a špatným co jste vždy byli a život na tom bude stejně. Déšť střídá duha, slunce a opět déšť. V závěru vždy zbyde jediná volba - zasměju se nad tragickou komedií, kterou je život, nebo se zlomím a nechám se tím rozválcovat?

Vidím svět a lidi jako hromadu obláčků a přešlapů, které tvoří geniální originalitu lidské podstaty. Kdyby bylo pořád vše dobré a jednoduché - dokázali bychom to vůbec takto vnímat? Dokázali bychom ocenit, jak příjemné to je? Nesnášíme když se nám něco postaví do cesty a nesnášíme když se zdá, že s tím nemůžeme nic udělat. Některé dny jsou skutečně strašné, kdy přichází jedna katastrofa za druhou a zdá se, že celý svět se spiknul proti nám.

V takových chvílích vyhledávám společnost sama sebe, abych tyto 'negativní vibrace' nemusela rozdávat celému světu. Ale ať se jedná o cokoliv, nepamatuji si den, kdy jsem nenašla něco čemu bych se nemohla zasmát. Pravda - můj humor je někdy dost temný a často na úrok citlivých duší kolem mě - za to se celým srdcem omlouvám, ale asi na tom nic nezměním. Často mě rozesměje i ironie těch nejhorších situací, kdy se člověk směje tak nějak temně, nad absurditou podivuhodné situace ve které se ocitl.

Smích je často nejen zbraní proti negativním emocím, ale také obrana proti negativním lidem. Obzlášť jako teenageři se setkáváme s lidmi co se vám za každou cenu snaží podkopnout nohy nějakou zaručeně 'vtipnou poznámkou', nebo bodnout do 'živého' a vidět jak vám ten úsměv spadne ze tváře. Nah. Už na základce jsem se naučila umění souhlasit s těmito lidmi. Pokud to není urážka, kterou můžete ignorovat, ale naopak jedovatá poznámka, která odkazuje na něco reálného - zasmějte se a ironicky souhlaste. Tito lidé s vámi nechtějí diskutovat, chtějí jen vyprovokovat reakci. Pokud ze sebe nevysypete zabijáckou odpověď, čímž jim zaklapne poklička, lépe nedělat nic. Zmate je to natolik, že už nic neřeknou. Věřte mi - žiju s tvorem, který tohle dělá na pravidelné bázi.

"Víš o tom, že s těmihle názory skončíš navždy sama s kočkou ohlodávající tvoji mrtvolu?"
"Hm, pravděpodobně by to byla víc než jedna kočka.."
"...."

Takže ano, jak říká Téma týdne - jen se smějte! Smějte se vtipům, idiotům, ironii života, špatným dnům i sami sobě. Smích je nejlepší lék a můžete ho rozdávat a rozšiřovat kolem sebe, protože je nakažlivý - lidé se vždy cítí dobře kolem někoho, kdo není pořád ve špatné náladě. A i když ano, jsem flegmatik, který by se morbidně zasmál i na vlastním pohřbu jako duch sklánící se nad svojí rakví - pro některé z nás je to snažší. A někdy slzám prostě neuniknete. Ale nikdy není tak špatný den na to, abychom nenašli ty drobné momenty, které nám vykouzlí na tváři potencionální úsměv.




Kočky vlastní VÁS (a svět)

5. dubna 2015 v 0:17 | Deine |  Odpočinkové čtení
Vlastnictví kočky je královská výsada, nejlepší i to nejhorší rozhodnutí co můžete udělat. První věc, kterou si musíte uvědomit když si pořizujete kočičího společníka je to, že kočku nevlastníte vy, kočka vlastní vás. Ale na vaše náklady. Neomlouvá se, není jí líto vaší nové vázy a když ji naštvete tak poznáte následky hned z první ruky. Někdo kočky miluje a jiný nesnáší.

Já se také mohu nazývat hrdým majitelem kočičáka, který momentálně leží na mě přesně tak, že tyto dvě ruce, které píší tento článek jsou to jediné co zbylo na pohyb. Takže pořizujete si kočku? Zde jsou věcí, které byste měli zvážit:
  • Jsou to na první pohled milá, rozkošná stvoření, která vypadají spící naprosto neškodně a mírumilovně.
  • Nespí navždy.
  • Jsou chlupaté a velice terapeutické na drbání (když to dovolí)
  • Chlupy nezůstanou jen na nich, ale doprovázejí vás na vašem oblečení, v nápojích, nebo vašem jídle! Dávají tak najevo svoji neustálou přítomnost a všemohoucnost.
  • Po chvíli poznáte, že jsou velmi inteligentní, rychle se učí novým věcem a chápají jak funguje většina věcí co je potřeba vědět.
  • Poslouchají však jen to co je jim líbí a zbytek pravděpodobně zvolí ignorovat, nechávající vás se s tím smířit.
  • Jsou velmi flexibilní, když odněkud spadnou tak se nemusíte bát, že se rozbijou jako porcelánová hračka.
  • Dostanou se všude. VŠUDE. Dveře? Není problém, od toho je klika. Žebřík? Vyšplhají. Vy samotní? Máte krásně šphavé oblečení a samozřejmě - kůži!
  • Když usoudí, že si zasloužíte jejich důvěru tak vám to dávají dobře najevo. Stanou se tak nejlepšími přáteli a strávíte hodiny s chlupatým klubíčkem na klíně.
  • Budou spát ve vaší posteli v takové pozici, aby jste se buď nemohli hýbat, nebo se museli jim přispůsobit. Budete-li jim věnovat málo pozornosti, vynutí si ji seděním před vaším obličejem, monitorem, nebo na klávesnici.
  • Máte pocit, že jednáte s opravdu inteligentní bytostí, která vnímá jak se k ní chováte.
  • Když se k ní nebudete chovat jak si ona myslí, že si zaslouží - čeká vás pomsta. Stačí málo pozornosti a vyslechnete si pronikavé mňoukání "písní jejich lidu' nebo shazování jakýchkoli předmětů, které 'stojí v cestě'

-----------------------------------------------------------------------------------------

O kočkách by se toho dalo říct mnohem více, ale v závěru - pro mě jsou to nejlepší domácí stvoření ideální jak do bytu, tak do baráku. Mnoho lidí je nesnáší právě za jejich samostatnou, nezávislou povahu - jakousi aroganci a pýchu. Pro mě je to právě vlastnost, kterou na nich mám tak ráda - jsou jak lidé, mínus všechno co je na lidech obtěžující :D. Musíte si zasloužit jejich důvěru, oceňují vaši společnost a strávají se perfektními společníky. Když se jim nelíbíte, nebo nemají náladu tak se s vámi prostě bavit nebudou.

Doplňuji fotografii mého chlupatého kamaráda