Leden 2015

Povinná četba - jak odradit lidi od čtení

27. ledna 2015 v 19:16 | Deine |  Naše myšlenky
"Povinná četba? Čteš?"

"Ne."

Konverzace, která probíhá mezi většinou maturantů jak minulých, budoucích, nebo těch kteří tímto pekelným rokem právě procházejí. Od prvního ročníku je to téma, které nám učitelé neustále připomínají a věřím, že většina z nás v jedné chvíli určitě mělo úmysl to doopravdy se zájmem číst. Až když se opravdu odhodláte a tyto knihy otevřete, s největší pravděpodobností zjistíte, že za moc nestojí.

Povinná četba by měla reprezentovat největší autory a díla historie. Místo toho se ale víceméně setkáváme s třemi skupinami - Shakespeare, světová válka a náhodné sbírky básní. Neberte mě špatně, Shakespeara jako spisovatele respektuji i přes můj stálý dojem, že kdyby nebyl mistr jazyka tak by určitě svými dějovými zápletkami žádného Oscara nevyhrál. Světové války, ano. Chápu, byly to definující momenty 19. a 20. století, není divu, že lidé traumatizování těmito zážitky psali na toto téma spoutu knih. Ale opravdu jich potřebujeme tolik? Opravdu? Protože se mi zdá, že jich je nadmíru mnoho v povinné četbě. A bez urážky, ale hodně z nich ani není tak kvalitní a nebýt doby ve které vyšly, pochybuju, že by se někdy proslavily.

Jsou knihy, které chápu proč jsou známé a ikonické pro svoji dobu. Malý princ, geniálně napsaná filozofická pohádka. Válečné - Petr a Lucie, Na západní frontě klid - velice kvalitně napsaná díla. Shakespeare - chápu. A pak tu jsou ty náhodné díla.. ty náhodné dramata a prózy, které vlastně neoplývají ničím tak obyčejným jako je smysl, nebo i nějaká závratná kvalita. Dám příklad a předem říkám - toto je můj individuální dojem z knihy, nesnažím se o objektivní kritiku. Četla jsem Maryšu od bratrů Mrštíkových. Tato kniha je dramatem a nastiňuje vesnický život dívky, která se musela vdát dohodou. Skvělé. Když to dočtete, tak to sice má "dramatický závěr", ale pocit z této knihy není jiný než vágní a nezajímavý. Prostě mi to nepřijde jako kvalitně napsaná kniha, nevidím důvod proč je zařazena v povinné četbě.

Tento názor mám na celou řadu knih povinné četby. Chápu, že ne vše je můj šálek kávy, ale když nevidím ani kvalitní zápletku, ani mistrovsky použitý jazyk tak se ptám - proč? Proč jsou tyto knihy zařazeny pro oči všech studentů obzvláště v dnešní době, kdy čtenářů ubývá. Já ráda čtu, ale při povinné četbě jsem opravdu pochopila jak nudné pro někoho čtení může být.

V seznamu povinné četby se samozřejmě dají najít i kvalitní autoři jak jsem zmínila, ale dokázala bych se vsadit, že kdybychom se měli podívat to, co je opravdu ikonické a kvalitní, mohli bychom bez problému polovinu vyřadit. A nahradit čím? Za posledních 50 let bylo napsáno tolik ikonických a kvalitních děl, od Stevena Kinga, J.K. Rowlingové, Dana Browna, Oscara Wilde a spousty dalších. Jistě, mnoho z nich jsou scifi, fantasy, horory... ale to je nedělá o nic méně kvalitními knihami než ty depresivní dramata a nesmyslné zápletky. Naopak, dnešní kultura čtenářů spíše tíhne k fantasy a scifi žánru, možná protože už nejsme tak poznamenáni realitou, možná protože jí naopak chceme uniknout. Každopádně je to obraz dnešní doby a věřím, že mnoho potencionálních čtenářů by se díky tomu mohlo i čtení začít věnovat.

Doufám, že se do budoucna školní osnovy upraví a začnou do těchto seznamů zařazovat díla, která opravdu jsou odrazem kvality a ikonického obrazu doby, ne jen "hitů určitého roku". Protože myslím, že každý z nás může říct, že to co v jednu chvíli bylo "populární" rozhodně neznamená kvalitní.

Pokud škola chce studenty inspirovat k učení a opravdovému plnění jejich úkolů neměly by existovat věci a knihy, které člověka namísto inspirace a pochopení autora naopak znechutí a odradí, protože nevidí jejich smysl.




podcast: Welcome to Night Vale

20. ledna 2015 v 20:11 | Deine |  Knihy co doporučujeme
Eh, zdravíčko.

Dneska jsem přišla s doporučením! Žijte život, dělejte produktivní... nah. Mám ale doporučení jak zabít čas. Jedná se o podcast, což je jakási audio - věc - show. Prostě se jedná o určitý druh pořadů v pouze zvukové formě. Ano, něco jako rádio. Ne vždy. Ale něco takového. Zařadila jsem to mezi "Knihy co doporučujeme", protože lepší rubriku prostě nemám. Sorry.


Tak dlouho jsem na narážela na reference o tomto podcastu, až jsem to začala poslouchat sama.

Welcome to Night Vale je jedinečný koncept imaginárního rádia v USA, které se soutředí na opět imaginární pouštní městečko Night Vale, její obyvatele a problémy. Night Vale ale není jen tak obyčejné městečko. Cecil, moderátor toho "rádia" prezentuje život obyvatel, který je v některých věcech přesně jak ten náš, ale ve většině... není.

Příběhy a problémy, které se zdají naprosto šílené a děsivé jsou denním chlebem pro obyvatele Night Vale. Jako například Dog's park (Psí park). Do parku za ŽÁDNÝCH okolností nesmí vstupovat psi. Ani jejich páničci. Vlastně o něm ani nepřemýšlejte. V parku sídlí Hooded figures (Zahalené postavy?). Tyto bytosti nekomunikují. Pouze jsou. A my je musíme respektovat.

Dále jsou tu nevysvětlitelná světla, která se objevují na obloze. Nikdo neví co ty jsou zač. V samotném studiu našeho moderátora je levitující kočka Khoshekh, která levituje nad umyvadlem. Nikdo opět neví proč, jak ale nikdo to nezpochybňuje. Je tu tady Glowing cloud (Zařící mrak?). ALL HAIL THE GLOW CLOUD. Občas z něj padají mrtvá zvířata. Žádný problém, prostě si vemte deštník. Welcome to Night Vale.

Těchto různých rádoby nesmyslných průpovídek a událostí je tam spousty a spousty. Po pár dílech, které trvají 20 - 30 minut tyto věci začnou dávat určitý smysl, aspoň tedy pokud této show nějaký smysl připustíme. Zjistíme, že je to naopak velmi chytře vymyšlené a geniálně propracované umělecké dílo, které již od roku 2012 každý 1. a 15. den v měsíci vysílá své rádiové show. Jejich zakladately je Joseph Fink a Jeffrey Cranor. Po určitém čase zjistíte, že když se řekne "And now.. the weather." Neznamená to počasí, ale song od nezávislých hudebních umělců.

Genialita tohoto podcastu nespočívá pouze v promyšlených příbězích, ale taky v skvělých narážkách na současné fungování společnosti, amerických stereotypů a obecné hlouposti lidí a slepé poslouchaní vlád.

----------------------------------------------------------------------------------

"The government makes no secret that they can control the weather, and earthquakes, and monitor thoughts and activities. That's the stuff a big government is supposed to do! Obviously, you have never read the Constitution!Okay, sure, government can be very inefficient, and sometimes bloated and corrupt, but the answer is not to complain about everything that they do."

"Není žádným tajemstvím, že vláda může ovládat počasí, zemětřesení a monitorovat myšlenky a aktivity. To je to co by každá velká vláda měla dělat! Zřejmě jsi nikdy nečetl Ústavu! Okay, jistě, vláda umí být hodně neefektivní a někdy nafoukaná a zkoruprovaná, ale odpovědí je nestěžovat si na všechno co dělá."

------------------------------------------------------------------------------------

Zní to šíleně, ale pokud máte aspoň trochu dobrou znalost angličtiny vřele bych to doporučila. Dá se to poslouchat jak na počítači, tak přes aplikaci na mobilu, například před spaním (tak to dělám já).


POSLOUCHÁNÍ EPIZOD NA PC - ODKAZ
NA MOBILU - aplikace Podbay v Google store

Anglický transkript epizod (kdo by to radši při poslouchání četl) - ODKAZ

-------------------------------------------------------------------

"Your existence is not impossible but also not very likely"
"Vaše existenční není nemožná, ale také není velmi pravděpodobná"

"If you see something, say nothing and drink to forget."
"Pokud něco uvidíte, neříkejte nic a pijte do zapomnění."

"When life seems dangerous and unmanageable, just remember that it is and that you can't survive forever."
"Když se život zdá nebezpčeným a nezvladatelným, pamatujte, že takový je a že nemůžete přežívat navždy."

-------------------------------------------------------------------




'Ta dnešní generace a jejich internety..'

16. ledna 2015 v 19:14 | Deine |  Naše myšlenky
Všichni můžeme s čistou duší říct, že generace našich rodičů a prarodičů nám nepřestane připomínat jak internet je luxus, který bereme za samozřejmost, jak to kdysi bylo složitější a jak je internet škodlivý pro nás, naše zdraví i naši mentalitu. Woah, internetová anonymita a její zvracené mysl, utíkejme!

Život bez internetu.(*dramatická hudba v pozadí*) Vyhledávání informací v knihách, komunikování pevnými linkami (*hororová hudba v pozadí*). Ha! Videopůjčovny! Vtipné časy bez ilegálního stahování.

Ale internet není jen příhodnou technologií k rychlejšímu přístupu k informacím, které potřebujeme a stahování filmů. Pro mě je to něco, co nabízí nové, nepoznané informace a myšlenky. Ať už je to ve zprávách, které si doopravdy můžete ověřit ve více zdrojích než jen subjektivními, špatně informovanými 'televizními novinami', nebo nový pohled na svět lidí, které jste nikdy nepotkali a do teď jejich problémy ignorovali.

Dalším nezpochybnitým pozitivem je to, že internet je rájem introvertů. Ponořit se do světa hudby, filmů, nebo doopravdy najít přátele skrz internet aniž by museli k někomu doopravdy přistoupit a začít konverzaci je asi sen každého, kdo lidskou společnost preferuje 'z povzdálí'.

Argument, že internet je nebezpečné místo je asi stejné tvrzení jako že telefony jsou nebezpečné a radioaktivní. Pokud nejste idiot co rozdává osobní informace na požádání, nebo hacker snažící se nabourat do vládních složek tak jste víceméně v bezpečí. Jistě, je tady hodně psychopatů, úchylů, trollů a lidí co si myslí, že urážení na internetu něco znamená. A v tom je internet krásný. Nemusíte se s nimi bavit, reagovat, prostě jen zavřete stránku a pokojně odejdete do západu slunce (lampičky na stole).

Internet je geniální místo. Místo, kde se můžete vyjádřit aniž by vás lidé soudili na základě předchozích dojmů a vzhledu.. Místo informací a kreativity. I když by určitě bylo zajímavé na pár dní jen vypnout a jen.. být, neexistovat jinak než fyzicky, neměnila bych. Lidé se neodcizili, ti kteří o to stojí, se naopak sblížili. A ti, kteří nemají rádi lidi, by je nezačali mít rádi, kdyby internet neexistoval. Místo počítače by otevřeli knihu. Takže ne, internet není škodlivý. Facebook neničí vztahy. Lidi to dělají.

Adios.


Hello reality.

11. ledna 2015 v 14:31 | Deine |  Naše myšlenky
Zdravím všechny poutníky. Naposledy jsem se ozvala minulý rok. Yep, to se stalo, nový rok, whoa. Z mé dvoutýdennní dovolené se stala třítýdenní, zaprvé jsem byla nemocná, zadruhé jsem se necítila na to abych vstoupila do reality. Ale zítra, všemi oblíbené pondělí, budu se tomu muset postavit čelem.

Tento půlrok bude extrémně náročný, plný očekávání, plný práce, plný rozhodování. Fascinuje mě jak jsem si celé roky představovala, že toto období bude plné sebevědomí, jistoty sebe sama o to co chci a co budu do budoucna dělat. Je to lidská vlasnost, vidět čas nasekaný na části, které vnímáme jako důležité. Pravdou je, že jeden den se vpíjí do druhého, měsíc střídá měsíc a roky mizí mezi prsty. A to co, co jsme považovali za tak hrozivé a nepředstavitelně vzdálené je před námi, čelíme tomu stejně jako každému jinému dni.

Mnoho článků poslední doby byly dost existenční, depresivní. Došla jsem k názoru, že aby člověk byl dobrým spisovatelem, musí umět věci prožívat. Ponořit se hlouběji do těch pocitů, které skrýváme a dělají nás zranitelnými. Ale stačilo. Je na čase, abych se přestala bát reality, protože nepřestane být o nic méně děsivá, čas ani svět nečeká až jste vy ti připravení. Člověk nikdy není připravený, asi prostě musíte skočit a doufat v nejlepší. Nejděsivější a nejlepší část lidské existence. Nikdy nevíme co je správné, špatné, děláme chyby, riskujeme.. Ale proč ne. Některé chyby vedou k skvělým věcem, skvělé věci vedou k velkým chybám. Na konci dne, co můžeme ztratit.

Víte co? Fuck this. Čas nikdo nezmění, minulost zůstane stejná, budoucnost bude pořád děsivá. Asi co máme je právě teď a právě teď - nevím. Nevím co chci, kam chci jít, co je správné, co je špatné. Ale koho to zajímá, prostě půjdu dál a cesta mě už někam zavede. Realita stojí za hovno. Je fajn od ní utíkat, ale vždy nás dožene. Takže proč se zajímat? Inspirativní řeči byly něco co jsem dělala v minulosti, ale popravdě? Nejsem ten správný člověk. Žijte momentem, dejte si kávu, drink, učte se, dělejte chyby.. vždy se můžete vymluvit na to, že jsme jenom "lidé". Chybní, nedůvěryhodní, nespolehliví lidé. A to je fajn.

"Nothing can ever be created or destroyed, only changed."
"Nic nemůže být vytvořeno, nebo zničeno, pouze změněno."