Březen 2014

Co kdyby nešlo o peníze

25. března 2014 v 22:33 | Deine |  Zajímavá videa
Zdravíčko přátelé.

Chci vám představit jedno video, respektive zajímavou myšlenku od filozofa a spisovatele Alana Wattse. Já už ho nějaký ten pátek znám a když jsem měla "filozofickou" náladu tak jsem poslouchala jeho myšlenky na Youtube. Vzhledem k tomu, že dost lidí nerozumí tak dobře anglicky, zřídka kdy tu přidávám věci co nejsou přeloženy. Teď mě ale napadlo, jestli jedno z mých nejoblíběnějších videí není přeloženo a ono je!

Je to monolog zaměřující se na to co chcete v životě dělat a jak je důležité abyste nešli jen po penězích. Téma, které se dotýká mnoho lidí a je velmi zajímavé a inspirující poslouchat. Enjoy.



seriál: Continuum

23. března 2014 v 19:34 | Deine |  Filmy co doporučujeme
Zdravíčko. Zase jsem se po dlouhé době rozhodla doporučit nějaký seriál. Mám jich v zásobě opravdu HODNĚ (sériálový maniak), a docela hodně se jich i hodí na tento blog, ale musím vybírat jen to "nejlepší".

Tento seriál je akční sci-fi, je o cestování časem (což je mé všechno) a je to originální a fajn. Samozřejmě to není pro každého, ale koho tyto témata zajímají tak si myslím, že to užije :). Největší podíl mého zájmu je jistě dějová linie, ale technologie, kterou ten seriál nabízí je také velmi dobře vypracovaná, není to odfláknuté jak u některých sci-fi. Má to originální příběh a zajímavé zvraty a přátelství.

http://dvdtoile.com/FILMS/70/70963.jpg

O čem to je?

Seriál začíná v roce 2077, kdy svět ovládly velké korporace a i když svět funguje jak po drátkách, tak jsou lidé, kteří si stojí za úplnou svobodou a odproštění od těchto korporací a systémů. Tato skupina se nazývá Liber8, je to teroristická skupina s docela dobrou myšlenkou (jak to bývá), ale špatnými a násilnými metodami. Díky vyspělé technologii v podobě mikročipů v mozku a různých zbraní je tato skupina dopadena.

Tam se náš příběh zaměří na policistku Kieru, která se účastní popravy této skupiny. Teroristi ale měli jiné plány a pomocí neznámého přístroje se přenesli do roku 2012, aby svoji práci začali dříve a změnili budoucnost. Netušili, že při procesu zastavení se s nimi přenesla i Kiera.

Kiera se ocitá na ulicích a snaží se pomocí do mozku zabudovaného komunikátoru dovolat pomoci. Jediný kdo se jí však ozve je 17ti letý introvertní Alec, který experimentuje se svou novou technologií.. která v budoucnu je základ všeho. Kiera se infiltruje ke zdejší policii a snaží se pomocí vlastních znalostí a technologií zastavit změnění budoucnosti a dostat se domů za vlastní rodinou.

Trailer v AJ



Zdi temna a úsměvy lží

18. března 2014 v 18:36 | Deine |  Naše tvorba
Obkopen zdmi, popírající realitu.
Usmívající se na svět, který pluje před očima.
Ale svět se neusmívá zpátky.
Svět plný falešných úsměvů, svět plný strachu.

Temnotu přináší noc, ale i lidé.
Stačí tak málo, stačí tak moc.
I semebenší náznak té falešnosti a člověk vidí.
Vidí tu aroganci, povrchnost světa.
A má vztek. Chce to rozkřičet do světa,
chce zlomit ten falešný úsměv, tu iluzi.

Zahnán do kouta. Zdi plné strachu,
temnoty a vzteku.
Vzteku, který nemá možnost jít ven.
Protože emoce jsou přežitek.
Protože emoce jsou slabost.
Slova, která rezonují v hlavě.
Slova, která lidé popírají.
Slova, která jsou však pravdivá.

Aspoň tedy ve světě obklopeném zdmi, které mají příběh a lidmi, kteří hledají úsměv...



Svět je jeviště a my všichni jen hrajeme roli

9. března 2014 v 0:13 | Deine |  Naše myšlenky




"Celý svět je jeviště a všichni lidé na něm jenom herci" - William Shakespeare





Tak řekl Bill a tak to je. Je to téma o kterém se nemluví, protože většina lidí si ho ani neuvědomuje. Každý prahne po tom někam patřit, být součástí něčeho většiho než jsou zdi jeho domova. Ať je to extrovert, nebo introvert, člověk, který nesnáší lidi, nebo hráč, který zná celý svět. My všichni - v hloubi duše - chceme někam patřit.

Být sám sebou, mluvit pravdu. Být upřímný a přátelský. Být tolerantní a zároveň kritický. Být slušný a zároveń umět říci ne. Mít postoje a názory, ale nikoho neurazit. Nároky na dokonalého člověka jsou nekonečné. A my všichni se je snažíme splňovat. Selháváme a znovu to zkoušíme. Co nás k tomu nutí? Asi jen ta lidská potřeba být slyšen, být milován. Mít pocit, že kdybyste zmizeli, bude tu někdo, komu by to vadilo.

Společnost ale umí být i krutá. Psychologie davu a silnějších jedinců umí ubližovat a zraňovat. A i když nechce, umí škatulkovat. A někdy to je to co je na tom nejhorší. Jak se jednou někde zapíšete, tak zůstanete. Osobně, byla jsem šťastná, že jsem mohla vypadnout ze základky na střední, která byla plná cizích, strašidelných lidí. Šla jsem s čistým štítem, bez pověsti, bez ... soudů špatných rozhodnutí minulosti.

Být člověkem je těžké. Hrajeme role. Role dobrých kamarádů, dobrých partnerů, dobrých dětí. Jak unavující život. Každý den nasadíme naše úsměvy a snažíme se splnit očekávání. Ale ne vždy to vyjde. Ne vždy můžeme být těmi skvělými kamarádami a ne vždy budeme nejlepší děti a partneři, kteří udělali ty nejmoudřejší rozhodnutí.

Někdy jsme totiž prostě... lidmi. Lidmi, kteří dělají chyby, lidmi, kteří nejsou perfektní, ale snaží se. Snaží se zapadnout, snaží se být tím nejlepším člověkem, kterým můžou být aniž by ztratili vlastní identitu. A někdy na to nemáme sílu. Energii na opakované vstáváni ze země, na napravování chyb. Cítíme se na dně, ztracení, postrádající smysl.

Ale takový je život. Krutý, ale krásný. Plný přetvářky, her, ale i skvělých lidí a potenciálu. A i když my jsme jen tečka uprostřed tohoto obrovského světa, jsme střed našeho vesmíru. Jsme důležití. A i když děláme chyby, i když hrajeme naše role - nesmíme zapomenout na to, že děláme co můžeme. A to stačí.




Černobyl

5. března 2014 v 19:20 | Deine |  Historie
Zdravíčko.

Tak jsem přemýšlela o čem psát, mám docela hodně nápadu, ale tak nic mi nepřišlo jako to "pravé ořechové". Tak mě napadlo, že napíšu o jednom ukrajinském městečku, které mělo to nešťěstí se proslavit díky velké katastrofě.

Černobyl

http://thumbs.dreamstime.com/x/map-chernobyl-disaster-14504186.jpg

Černobyl je městečko nachazející se na severu Ukrajiny, téměř u hranic s Běloruskem. Populace se vždy pohybovala kolem 9 000 a byla poklidným a ideálním místem pro postavení jaderné elektrárny. Město na severu, s málo obyvateli na stabilním povrchu? Jaké lepší podmínky by si mohli přát.. Černobyl leží blízko většího města Pripjať, které ve své době mělo kolem 50 000 obyvatel. 18 km severně od Černobylu byla roku 1977 postavena jaderná elektrárna.

Katastrofa

Elektrárna úspěšně fungovala pouhých 9 let. 26. duba roku 1986 kolem 1 hodiny v noci vybuchl jeden z jaderných reaktorů. Reaktor byl podle všeho špatně konstruován a při riskantním pokusu došlo k přehřátí a následné explozi. Město tímto bylo zahaleno do radioaktivních částic a radioaktivního mraku, který se táhl přes celou Evropu. I když došlo k evakuaci okolo 130 000 lidí z nejbližšího okolí, většina obyvatelů vzdálenějších míst a Evropy o katastrofě nevěděla podstatně dlouhou dobu a tak se vystavovala radioaktivním částicem na úkor vlastního nevědomí.


Výbuch sám o sobě zavinil smrt 31 lidí a byl označen za nejhorší katastrofu v dějinách jaderných údálostí nejvyšším stupněm č. 7.



Událost v Černobylu ohrozila Ukrajinu, Rusku, Evropu, ale i další země. Dopady kontaminace a nemocí způsobených touto katastrofou jsou zaznamenávany doteď. Není určeno kolik lidí přímo zemřelo kvůli Černobylské havárii, ale odhaduje se až milion.

Mnoho lidí zemřelo v důsledku radiace na rakovinu, nebo ozáření. Zvýšila se také úmrtnost obecně a příbytek rakoviny štítné žlázy. Také se objevily mutace narozených dětí, které byly v těhotenství vystaveny ozáření. Kromě lidí docházelo také k mutaci zvířat žijících v lesích poblíž Černobylu.

Zmutované sele

http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/02/Kiev-UkrainianNationalChernobylMuseum_15.jpg


http://4.bp.blogspot.com/-Q82B9RIJGT4/TnN3U-v9wBI/AAAAAAAAAMw/8Faw05YXbgw/s1600/Chernobyl%2B5%2BBehal.jpg


VÍCE V C.Č